Turista
Délka: 8,9Km
Kaňkovy hory – Národní přírodní rezervace, součástí chráněné krajinné oblasti Železné hory. Rozloha tohoto území 374 ha. Osu údolí tvoří Počátecký potok s naučnou stezkou. Na tomto potoku leží rybník Dolní Peklo, toto místo je často vyhledáváno sportovními rybáři. Dále se rozléhá až ke zřícenině hradu Lichnice.
Lichnice – Jedna z největších památek mikroregionu Železné hory je zřícenina hradu Lichnice. Nachází se na skalnatém vrcholu a je obklopena dvěma roklemi. Historicky udávaný letopočet vzniku je rok 1250, o sto let později se stal vlastníkem Karel IV. Od roku 1377 byla Lichnice dávána věnem českým královnám. V současné době z hradu zbylo několik obvodových zdí, studna a část věže. K této zřícenině se váže několik pověstí nejznámější je o bezcitné Miladě a Dívčím kameni, kde ji připomíná otisk koňské podkovy. V současné době je zřícenina hradu Lichnice turisticky vyhledávaným cílem. Je zde krásný výhled pokud počasí dovolí je vidět až na horu Říp.
Trasa: Starý dvůr – Seč (zámek, přehrada, zřícenina hradu Oheb) – Klokočov (zámeček) – Horní Ves (židovský hřbitov) – Starý Dvůr
Délka: 26Km
Seč zámek – Roku 1564 došlo k rozděleni lichnického panství mezi bratry Albrechta a Václava Robmhápovi ze Suché. Václavovi připadly pozemky bývalých hradů Oheb a Vildštejn. Středem dění se stalo město Seč vznikl zde zámek.
Sečská přehrada – Účelem výstavby vodní nádrže Seč byla zásobárna vody pro města Chrudim a Pardubice, ochrana před povodněmi a snížení toku na minimum, za účelem rybaření a kempování. Výstavba nádrže trvala od 1925 do roku 1934. Fotky jsou k nahlédnutí zde. V letech 1941 – 1943 bylo vybudováno dřevěné potrubí o délce 1280m a průměru 2m. Potrubí je vyrobeno z 8cm silných dýhových částí. Toto vedení dopravuje vodu z přehrady do vodní elektrárny. Potrubí je považováno za evropský unikát. V roce 1947 byla slavnostně otevřena vodní elektrárna a s ní vyrovnávací nádrž. Z přehrady vodní nádrže se vám nabízí nad tunelem zřícenina drobného hrádku Vildštejn nebo pokračovat po turistických značkách ke zřícenině hradu Oheb.
Trasa: Starý Dvůr – Třemošnice (Přirodní park Doubrava) – Pařížov (přehrada) – Běstvina (zámek) – Kubíkovy Duby – Satrý Dvůr
Délka: 16Km
Tato přehrada leží na řece Doubravě v malebném kraji pod Železnými horami u obce Pařížov. Právem je řazena mezi nejhezčí a nejstarší přehrady na území ČR. Se stavbou za začalo v období let 1908-1913. Původní záměr stavby byla ochrana před povodněmi a zlepšení regulace průtoku řeky Doubravy. Přehrada je technickou památkou. Hráz je postavena z lomového kamene a má tvar základního statického trojúhelníku se skloněným návodním lícem. Toto vodní dílo je hojně využíváno rybáři a pro turisty je zde připravena turistická trasa podél řeky.
4. Naučná stezka krajem Železných hor
4a. Malá stezka
Trasa: Starý Dvůr – Javorka – Běstvina – Hedvikov – Satrý Dvůr
Délka: 14Km
4b. Střední stezka
Trasa: Starý Dvůr – Seč – Horní Počátky – Javorka – Běstvina – Hedvikov – Satrý Dvůr
Délka: 20Km
4c. Kompletní stezka
Trasa: Starý Dvůr – Seč – Horní Počátky – Javorka – Běstvina – Hedvikov – Podhradí – Třemošnice – Ronov nad Doubravou – Satrý Dvůr
Délka: 37Km
Tato vlastivědná stezka vznikla v roce 1986 a prochází CHKO Železné hory i Národní přírodní rezervací Lichnice-Kaňkovy hory. Začátek stezky je na Seči a konec v Ronově nad Doubravou, je dlouhá 22 km a na trase je 15 zastávek. Všechna navštívená místa spojuje jak rozmanitost geologické stavby, tak provázanost s tvorbou českých malířů-krajinářů.
5. Naučná stezka historie vápenictví
5a. Severní okruh
Trasa: Starý Dvůr – Zástavec – Práchovice – Vápený Podol – Hrbokov – Seč – Starý Dvůr
Délka: 28Km
5b. Jižní okruh
Trasa: Starý Dvůr – Seč – Padrtský mlýn – Bojanov – Polánka – Horní Bradlo – Klokočov – Starý Dvůr
Délka: 40Km
5c. Komletní stezka
Trasa: Starý Dvůr – Zástavec – Práchovice – Vápený Podol – Hrbokov – Seč – Padrtský mlýn – Bojanov – Polánka – Horní Bradlo – Klokočov – Starý Dvůr
Délka: 55Km
Berlova vápenka – Stezka za poznáním historie vápenictví začíná u Berlovy vápenky v Závratci, jejíž část, byla nově zrekonstruována a v jejíž interiérech bylo vybudováno muzeum vápenictví v Železných horách.
NS historie vápenictví – Železné hory jsou geologicky nejkomplikovanějším a nejpestřejším územím celých Čech. Největší ložisko kvalitního silursko-devonského vápence se vyskytuje pouze v okolí Vápenného Podola a Prachovic. V Železných horách je použití vápna prokázáno od 13. století při budování hradu Lichnice. Následně zde z obydlí lamačů kamene, vznikla osada Prachovice, kde se začalo roku 1398 těžit vápno. V nedalekém Vápenném Podole se začalo s těžbou až roku 1514.